CO  JSEM  SE  LETOS  DOZVĚDĚLA    2017-2018

 

 

Max : „ Séba blije. Ráno blil už potřetí.“

 

  

Na vycházce chlapeček pobrekává.

Marcelka : „ Andrejko, pojď, vezmi ho za ruku, trochu ho rozveselíš.“

Andrejka : „ Myslíš ?“

 

   

Kuba schválně počůral Františka.

: „ Proč jsi to udělal ?“

Kuba : „ Protože tam byl volnej záchod a on stejně čůral do mýho.“

 

  

Vytrhávání z papíru.

Bára : „ Se mi to trošku omylem přetrhlo.“

 

  

Max : „ Zítra jedeme do Moravy k dědovi, budeme betonovat žumpu a taťka bude pít slivovici.“

: „ A děda si ji vyrábí sám ?“

Max : „ Jo. A švestky sbírá u souseda.“

 

  

Bára jde se mnou na vycházce za ruku : „ Hmmm, tak teda pěkně prdim. Nevadí ti to ?“

  

 

František : „ Paní učitelko ?“

: „ Ano ?“

František : „ Můžete na minutku ?“

  

 

: „ Kde máš bráchu, Fildo ?“

Filda : „ Šel k doktorovi na fotku se zubem.“

 

  

Andrejka k Mařence : „ …..podle toho, co řekne Kamilka. Ona je šéf, ona nás živí.“

 

 

Dušičky.

: „ Ví někdo, co je dnes za den ?“

Bára : „ Dnes jsou sudičky.“

 

  

František : „ Co budete dělat dnes odpoledne ?“

: „ Vezu maminku na chatu.“

František : „ Budete tam spát ?“

: „ Já ne, jen maminka.“

František : „ Sama ?“

: „ Ne, s pejskem.“

František : „ Kde máte chatu ?“

: „ V Mladé Vožici.“

František : „ Kousek daleko ?“

 

  

Cestou z vycházky.

: „ Děti, zrychlíme. Jednak mám chuť na ty knedlíky a taky už se mi docela chce…“

Zuza : „ Tak se, Kamilko,  vyčůrej tady u značky  na trávníček a my na tebe počkáme.“

 

  

František : „ My jsme nabourali v lese. Taťka jel, jel, jel, koukal tamhle, tamhle, tamhle…. no prostě po vejrech a už to bylo.“

 

  

Zuzka mi přinesla ukázat botu s tím, že má nové.

: „Ty jsou moc krásné.“

Zuza : „ No a ta druhá je stejná.“

 

  

Na vycházce.

František : „ Ty máš, pani učitelko, krásně namalovaný prsty. Ale ty packy máš studený. Dej mi je, já ti je oteplim.“

 

  

Při obědě.

Andrejka ( nadšeně) : „ Pani učitelko !! Todle až  UCHUTNÁTE,

tak si budete chtít přidat !“

 

   

V lese leží přes cestu dlouhá užovka, všichni jsme úplně ticho.

František ( šeptem ) : „ Myslim, že se trochu bojim. Nevim, jestli to neni had škrťoun.“

 

   

Kluci ráno trochu zlobí.

: „ Tak ale to si děláte srandu !“

Po chvíli stejná situace.

Andrejka : „Tak ale to už si vážně děláte srandu, pánové.“

 

 

 

Na vycházce.

Bára zaběhla za roh a rychle se vrací zpátky.

: „ Kam jsi běžela ? Víš, že jsi mě chviličku vůbec neviděla ?“

Bára ( hlasitě brečí ) : „ Já jsem se pomátla !“

: „ A kam jsi běžela ?“

Bára : „ No vždyť to řikám. Nevim. Jsem úplně pomatená.“

 

  

František : „ Kdybyste chtěla husu, tak můžete přijet k nám. My vám jí píchnem a hned si jí odvezete.“

  

 

Na vycházce si povídáme.

Kačenka : „ To jsme si povídali včera v kruhu.“

Míša : „ Jo a pozejtří taky.“

 

  

Na plavání.

: „ No vidíš, Andrejko, jak jsi hodná.“

Andy : „ Já sama nevim, co to do mě vstoupilo, že jsem tak zhodněla.“

 

  

: „ Zuzanko, proč nechceš Lukáše do domečku ?“

Zuza ( způsobně ) : „ Protože si tu chci hrát pouze s holkami.“

 

  

Na vycházce.

: „ Andrejko, tak už dost. Poslouchej mě, co říkám.“

Andy : „ Ty jsi určitě taky neposlouchala, když jsi byla tak malá jako já. Schválně se zeptej svojí maminky.“

 

 

Na vycházce.

Holky : „ A poběžíme zase z kopce ?“

: „ Tak se mě držte, ať si nezvrtnete kotník jako já o prázdninách.“

Andy : „ To se mi stát nemůže, já jsem ještě mladá.“

 

  

Na vycházce.

: „ Tak trochu zrychlíme. Já už mám hlad.“

Bára : „ Tak šup, šup, pánové, Kamilka má hladíček.“

 

 

 Andy : „ Já jsem u babičky jezdila na bobech a byla jsem pangejťák.“

 

  

Já : „ Co jste dělali o víkendu ?“

Bára : „ Pařila jsem na tabletu.“

 

  

Andy : „ Pani učitelko, já si klidně ten čaj naleju sama, abyste se nemusela trápit.“

 

  

Pí. Plíhalová : „ Maxi, co to máš na tváři ?“

Max : „ To nic, to mám od fousů.“

: „ Taťka tě ráno poškrábal ?“

Max : „ Ne. Od fou- sů. Začaly mi růst.“

 

  

Andy : „ Míšo, připadá ti normální vystrkovat na nás nahou prdel ?“

 

  

Lukáš : „ Já když zlobím, jdu na převýchovu k dědovi.“

 

  

Pí. uč. Marcelka kašle.

Andy : „ Ty jsi nějaká nastydlá jako já.“

Marcelka : „ No, asi jsem to chytla od tebe.“

Andy : „ Nebo od někoho jinýho, viď.“

 

  

 Bára : „ Pani učitelko, nám akorát došly papíry na kreslení. Tak jsem myslela, jestli byste nám skočila do papírnictví.“

 

  

Andy : „ Kamilko, něco se stalo ?“

: „ Ani ne, proč ?“

Andy : „ No, že tu lítáš jako splašená.“

 

  

Max : „ U nás na rybníku bydlí kačer a kačenice.“

 

  

František mi dává velikonoční výslužku: „ Nesu ti sladkůstky. A, prosim tě, tu hrušku si umej.“

 

  

Andy i paní Plíhalová si ve stejný okamžik vytahují elesťáky.

Alenka : „ Taky ti lezou kalhoty, Andrejko ? Čím to bude ?“

Andy : „ Protože jsme tlustý.“

 

  

Honzík : „ Můžu si půjčit žulenku ( žíněnku) ?“

 

  

Bára : „ Kubo, pojď se mnou na koberec.“

Kuba K. : „ Nejdu. Teď na tebe nemám čas.“

 

 

Kuba K. : „ Pani učitelko, Adina nám to chce zbořit.“

: „ A proč, Andy ?“

Andy : „ Protože Míšu bolí prst a já jsem dostala nápad.“

 

  

František : „ Babička říkala, že tý zmrzlý kachně nepomůže ani svařák.“

 

  

Andy : „ Pani učitelko a to víte, že Kuba řikal : do prdele ?“

 

  

Proč máme pupík ?

Andy : „ Aby nám nevytejkalo jídlo a pití z břicha.“

Zuza : „ Abychom měli hezkou vzpomínku, že jsme byli malinký.“

 

 

 

K čemu slouží semafor ?

Andy : „ Aby řidiči nepodváděli.“

 

  

František : „ Čápi v zimě odlétají do krajin.“

 

  

: „ Andrejko, hlavně si převlékni tepláky na ven.“

Andy : „ No jistě. To bych si totiž ani nedovolila, jít v těhle.“

 

  

Půlím papíry nožem na koberec.

Max : „ Ježíš, to nechci vidět, jak se řízne.“

 

  

Na topení leží tričko.

František : „ Jo, tak to je Andrejky, to poznám po čuchu.“

 

  

Ondra : „ V paneláku jsme měli větší obývák. Na šířku i na dlouhu.“

 

  

Max : „ Když byl můj táta mladej a velkej, tak nosil náušnici.“

 

  

František : „Pani učitelko, viděli jsme na vycházce slepýho. A to byl had.“

 

  

Co dělá taťka v práci ?

Andrej : „ Pracuje s chlapama.“

 

  

Dan Č. : „ Moje maminka v práci míchá asfalt. Vařečkou.“

 

 

František : „ Mamka dělá v důchodu v pošťáckym autě.“

 

  

Pavlík : „ Mamka je na mateřský.“

: „ A víš proč ? Co to znamená ?“

Pavlík : „ Že nemá čas na práci.“

 

  

Ondra : „ O Den matek se maminka měla jako v hotelu.“

 

  

Max : „ Taťka řikal, že když někomu nevoní cecemka a prasečí polivka, tak není myslivec.“

 

 

 Zuza se dohaduje s klukama a končí diskuzi : „ Jak chceš, jak chceš, ale jáááá…

odcházím !“

 

  

Pí. Plíhalová : „ Ondro, ty jsi dneska nic nesnědl.“

Ondra : „ Protože jsem včera sněd doma skoro všechny křupky.“

 

  

V lese.

František : „ No tak to je ale tlustá žába. Asi má v břiše žabátka.“

 

  

Pavlík : „ Taťka mě včera donutil odnést pokakanou plínu po Karolínce do koše. Bylo to těžký, ale vydržel jsem.“

 

  

Děti si stelou postýlky.

Ondra : „ Pani učitelko, já nevim, jak dát ten bílej ubrus na postel.“

 

  

František : „ …to byla polární sova.“

: „ Nemyslíš sovu sněžnou ?“

František : „ Tak teď ti nevim, holka.“

 

  

Míša : „ Až budu dospělý, tak bych chtěl být upírem.“

 

Max : „ Kamilka dneska našla v lese dva kozáče.“

 

  

Ondra : „ Já jsem to sluníčko nakreslil trochu jako srdíčko, protože mám moc rád svojí maminku.“

 

  

Jak se říká mamince od štěněte ?

Bára : „ Štěnice.“

 

 

 Pavlík : „Brambory nejim. Doma mi je nedělaj.“

 

  

Honzík : „ Náš táta se narodil u babičky.“

 

  

Ondra : „ Pani učitelko, jestli nechcete mít odřený nos, kupujte v Lidlu třívrstvý kapesníky.“

 

  

Bára : „ Já jsem slyšela, že odněkud utekli dva lvi : jeden jaguár a jeden tygr.“

 

  

František : „ Ty jsi, Kamilko, moje láska. Já tě nikdy neopustim. Mohl bych se s tebou oženit…..nooo, oženit úplně ne, ale stejně tě miluju.“

 

  

 

 

CO  JSEM  SE  LETOS  DOZVĚDĚLA  2016 - 2017

 

 

Na plavání

Honzík S. : „ Proč jsi na plavání brečel ?“

Kuba S. : „ Protože jsem na vodu agresivní.“

 

 

V lese

Matěj S. : „Pááni učitelko, tady je hříbek…ale bohužel, má celou hlavu posranou.“

 

 

Na vycházce

Já : „Šimone, co to máš v puse ?

Šíma : „ Oříšek.“

Matěj S. : „Nééé nééé, žere žalud !“

Káč : „ Blééé, taky jsem ho jednou sežrala a pak jsem furt blila.“

 

 

Já : „A proč se té holčičce říkalo červená Karkulka ?

Káč : „ Protože nosila červenou kapucu.“

 

 

Cestou z vycházky

Já : „ Honzíku, ty se vlečeš.“

Honzík Ch. : „ Umřely mi nohy.“

 

 

 

Na vycházce

Já : „ …a doběhneme až tamhle k lampě.“

Bára : „Tý jo, to fakt už nedám.“

 

 

Matěj mi vypráví o Kubovi, co se mu přihodilo.

Kuby S. : „ Jo, tak to pěkně kecáš, jsi úúúplně mimo !“

 

 

Při rozestýlání Adam upadl.

Marcelka : „ Adame ? Stalo se ti něco ?“

Adam : „ Ne. Jen mi upadlo tělo.“

 

 

Na vycházce.

Já : „ Květko, ty jsi nějaká smutná. Stalo se něco ?“

Květka : „ Jo. Myslim, že jsem se pěkně posrala.“

 

 

O květáku

Já : „ A jak můžeme uvařit květák ?“

Děti : „ Obalený.“

Kuba S. : „ Na mozeček.“

Já : „ A ví někdo, jak se vaří květák na mozeček ?“

Kuba S. : „ To se uvaří květák a daj se do něj ňáký mozky.“

 

 

Eliška : „ Pani učitelko, vy jste tak krásná učitelka, že jste úplně jako princezna.“

Pak se zamyslí : „ No, spíš už jako královna.“

Po cvičení.

Zuzka : „ Matěji, ty bláho, já jsem úplně splavená.“

 

 

Na vycházce.

Honzík P. neposlouchá, běhá kam nemá.

Já : „ Tak, Honzíku, máš smůlu. Konec běhání, teď se mnou půjdeš za ruku a budeš mi dělat společnost.“

Honzík : „ Tak to jsem dneska vůbec nemusel chodit do školky. Taťka mě sem dal, abych se trochu proběh a prd.“

 

 

Na vycházce.

Sofi : „My si s mamkou po obědě vždycky pěkně schrupnem u pohádky.

No, mamka si schrupne a já to dokoukám.“

 

 

Já : „Ví někdo, jak se připraví vánoční kapr ?“

Matěj H. : „No hlavně je potřeba mu oškubat šupiny.“

 

 

Co si přejí rodiče k Vánocům ?

Luky : „Taťka chce auto a mamka klid.“

 

 

Sofi : „Todle vypadá jako šmitlik, ale není to šmitlik.“

 

 

Zuza : „My jsme ještě v cirkusu nebyli. Rodiče to nikdy nedovolili.“

 

 

Káč : „Ve Star Dance se mi líbí Piškula. Je mladej a krááásnej.“

 

 

Já : „No Honzíku, proč jsi sebou schválně takhle praštil ?“

Sofi (otráveně) : „ Protože se předvádí.“

 

 

Já : „ Kubíčku, kde jsi byl ty dva dny, cos nechodil do školky ?“

Kuba S.: „ Zítra jsem byl na očním a druhej zítra jsme jeli pryč.“

 

 

Káč : „Kamilka tu ještě nemá to nový auto, protože pro něj musí daleko v hor.“

 

 

Já : „ Tak tohle je moje nové auto.“

Kluci (otráveně): „Nó, tak tamto bylo teda mnohem větší.“

Holky : „No ááá, todle je zas roztomilý.“

 

 

Honzík šeptá Adámkovi : „ Pojď se mnou támhle. Já ti vňukňu myšlenku.“

 

 

Sofi : „Pani učitelko, tady smrdí ňáký hovno.“

Já : „Ale jdi ty, já myslím, že se ti to zdá.“

Sofi : „ A já si myslim, že se někdo posral.“

 

 

 

Hádka o Ledové království.

Matěj S. : „….kdyby, jó, kdy-by měla Anna takhle čepec, tak bysem se picnul.“

Za chvíli : „ No, prostě se nedohaduju, ale pravdu mám já.“

 

 

Zuzka : „ B jako blbeček.“

 

 

Na vycházce.

Já : „Máťo, neběhej tak dopředu. Já myslím, že pojede ještě jeden traktor.“

Matěj H. : „Dobře……anebo bych moh dopředu a vyhlížet.“

 

 

Při ranních hrách.

Honzík P. : „Honzík Ch. mě bouch.“

Já : „ Honzíku, tys ho bouchnul ?“

Nic.

-          „ A proč jsi to udělal ?“

Nic.

-          „ On ti ublížil ?“

Nic.

-          A víš, že se to nedělá, viď ?“

Nic.

Já (vyčerpaně) : „Tak už to nedělej.“

Honzík Ch. : „Tak jo.“

 

 

 

 

Poslala jsem Katku a Báru něco vyřídit na Jablíčkách.

Bára : „Ta nás teda zaměstnává.“

Káč : „To ti teda řeknu.“

 

 

Před vycházkou.

Já : „Na pastviny dnes nemůžeme. Je velký vítr, moc by tam foukalo.“

Zuzka : „ A kdyby byl huligán, to bysme teprve koukali.“

 

 

Co hlavně dělá kachna ?

Kačka : „ Rodí.“

 

 

Jaké bydlení má holub ?

Eliška : „Holubí dům.“

 

 

Sofi : „Tak mě chtěli ostříhat a obarvit.“

Zuza : „Cože ?!!

Sofi : „No, na modro, teta.“

Zuza : „A co ty ?“

Sofi : „No odmítla jsem to, ne ? Takový věci můžu dělat až budu velká.“

 

 

Matěj : „Jdu po o, protože jsem doma říkal, proč chodim furt po spa, když spát můžu doma.“

 

 

Eliška : „ Nemůžeme si odpoledne opékat buřty, protože jsme je spotřebovali na guláš.“

 

Na vycházce jde pět dětí čůrat.

Honzík P. : „Tak jsem myslel, že ne, ale taky se mi zachtělo.“

 

 

Eliška se domáhá pozornosti přes děti, které mi něco vyprávějí : „Pani učitelko ?...

Pani učitelko !....Pani učitelko !!!!!......Paniiiiiiiiii !!!

 

 

V lese jsme objevili potůček.

Kačka : „Ten je krásnej. A teče z kopce, proto to takhle sviští.“

 

 

Kuba S. : „Paní učitelko, já jsem zítra včera odmontoval dva šuplíky.“

 

 

P.uč.Katka : „Matěji, co máš ve škole nanečisto za značku ?“

Matěj H. : „ Já mám…já mám… Kačenko, co mám za značku ?“

 

 

Matěj H. : „Jsem chudák, už jdu domů.“

Zuza : „Ty chudinko jedna zlatá.“

 

 

Kačenka mi vymodelovala čertici a nese mi ji : „Paní učitelko, to je pro vás….jo, tak nic, tak jí prdla noha.“

 

 

 

 

Ráno.

Eliška dlouze a otráveně přehrabuje omalovánky.

Já : „Co hledáš Eli ?“

Nic.

Já : „Eli, co hledáš ?“

Nic.

Já : „Eliško ?!“

Nic.

Já : „Tak Eliško, co hledáš !“

Eliška : „ Tak asi omalovánku, že jo ?“

 

 

Kuba S. : „Kdyby nebyly opice, tak bysme nebyli ani my, protože my jsme se z nich vytvořili.“

 

 

Honzík Ch. na mě čeká před vycházkou než se obléknu, ostatní děti jsou už venku.

Pí. Plíhalová : „Ty jsi zlobil ?“

Honzík : „ Hm.“

Pí. Plíhalová : „A stojí ti to za to ?“

Honzík : „ Stojí.“

 

 

Já : „Holky, dejte si ty kolínka k sobě, ať sedíte jako dámy.“

Druhý den u stolečků.

Kačka (pochvalně) : „ No vidíš, Sofinko, takhle sedí dáma. A zvládla jsi to úplně sama.“

 

 

Matěj H: „Moje mamka má taky alergiku. Na vyrostlý stromy a červoky.“

 

Co dělají rodiče v práci ?

Kuba P : „Mamka dělá čudliky na auta.“

Honzík Ch. : „ Já jsem se omylem zapomněl zeptat.“

 

 

Kreslíme dědečka a babičku.

Já : „Dejte pozor, někdy má babi a děda šedivé vlasy.“

Kuba S. „Moje babička má někdy i namalovaný vlasy.“

 

 

Na vycházce ( nemám brýle ) : „ Jéé, děti, podívejte, támhle vzadu je srnka a kouká na nás !“

Kačka ( otráveně ) : „To je pes.“

Honzík Ch. ke Kubovi : „Co jí je ?“

Kuba P. : „ Ále, zase nemá brejle.“

 

 

Při svačině.

Sofi : „Nohy u sebe, Zuzo, platí pro holky, který mají sukni……nó, zas tak u sebe to být nemusí.“

Eli : „ Hele, koukni na moje. Já mám takový jako dáma.“

 

 

Bára mi podává obrázek : „Paní učitelko, to je pro vás.“

Já : „ Jé. Děkuji, ten je krásný.“

Bára : „ A mohla bych si ho, prosím vás, vzít domu ? Já bych ho nutně potřebovala.“

 

 

Xxx : „Každý prdí, jen moje mamka pšouká.“

 

 

Matěj S. : „Paní učitelko Kuba na nás vyplazuje jazyk !“

Kuba S. : „Né né, já jsem dělal jenom takhle.“ ( předvádí )

Matěj S. : „Jó jó, vyplazoval. Takhle .“ (taky předvádí)

Kuba S. : „Tak to teda kecáš, takhle blbě to nikdy nedělám.“

 

 

Na vycházce.

Na cestě leží přejeté malé chlupaté zvířátko, které už nelze identifikovat. Děti se dohadují, co to bylo ( myš, krysa ).

Eluiška : „ Že by to byl krtek ?“

Já : „No já si taky myslím, že to nejspíš byl asi krtek.“

Katka (ruce v bok ) : „Jo. Ale jak tak koukám, tak jistě víme jen to, že neměl kalhotky.“

 

 

Při obědě jsem poprosila Honzíka Ch. o výměnu jogurtů.

Já : „ Tak jaký byl ten můj ?“

Honzík : „Faakt dobrej. Bylo to vyjímečný.“

 

 

Eliška : „Včera jsem dostala figáro od včely.“

 

 

Matěj rozdává bonbóny, loučí se s dětmi, odjíždí na dovolenou.

Honzík Ch. ( poplácá Matěje po rameni): „Děkuju. Boje s tebou mě moc bavily.“

 

 

 

 

    CO  JSEM  SE  LETOS  DOZVĚDĚLA   2015 – 2016

 

 

Lucka : „…a z břicha vyskočila babička a Karkulka..“

: „ A ?“

Lucka : „ A obě myslivcovi zatleskaly.“

 

 

 

K obědu jsou švestkové knedlíky.

Matěj : „On to hází do koše !“

Mathi : „ Ne ne, jen ty olivy !“

 

 

 

Na vycházce.

Kristý : „ Náš taťka umí uvařit jen rýži z pytlíku.“

 

 

 

Oběd.

: „ Nemáš ten příbor obráceně, Eliško ?“

Eli N. : „Ne. Já jsem na příbor obojíručka.“

 

 

 

Na vycházce.

Děti sbírají kaštany ve slupce.

Tom : „Au, au, to strašně píchá.“

Eli N. : „Tebe to možná píchá jako svině, ale mě vůbec.“

 

 

 

Malujeme slunečnice.

: „…a pak ty stonky.“

Jiřík : „Už to mám ! A teď ty stojánky ?“

 

 

 

Řízené činnosti, ovoce x zelenina

(držím papriku ) : „Ale jděte. To si mám vážně myslet, že nevíte, jak se jmenuje tahle zelenina ?“

Davídek : „Že by to byla paprika ?“

 

 

 

Jenda k Ráďovi po spaní, kluci si skládají peřinky : „ No, jen se podívej. Tomuhle se říká moc pěkný balíček.“

 

Ráno při volných hrách.

Laura : „ Budeme si hrát, kolik nám jako je ?“

Sedí, ukazuje na děti, ty odpovídaji : „šestnáct, sedmnáct..“

Laura : „ A mně osmnáct nebo devatenáct.“

Justý : „To ne ! To už budeš babička.“

 

 

 

Na vycházce.

: „ Tedy děti, dneska je ale teploučko.“

Tom v oteplovačkách : „ No. A já mám zrovna horký kalhoty.“

 

 

 

V ranním kruhu.

: „…ano, mně se taky stýská. Teď je můj taťka dva týdny v cizí zemi a je mi po něm smutno.“

Ráďa : „Aspoň nemusíš vařit.“

 

 

 

Mathi se pokouší opravit hračku.

: „ Myslíš, že to zvládneš ?“

Mathi : „Jasně. Jsem opravář amatér.“

 

 

 

: „ Elinko, proč ses nepřevlékla do třídy ? Proč máš to, v čem jsi přišla ?“

Eli F. : „ Já jsem asi ztratila ty školkovní kalhoty.“

 

 

 

Na vycházce se v jednu chvíli doslova svalila holčička na zem.

Domča rychle přiskočí a pomáhá jí vstát : „Teda ty jsi… Musíš koukat na cestu, ty trdlo.“

 

 

 

Davídek vypráví dětem něco veselého, děti se smějí.

Ráďa : „…fakt, jo ? To je sranda !“

Davídek : „ Já vím. Jsem vtipálek po taťkovi.“

 

 

 

Na vycházce, holky se věší na Dominika.

: „ Holky, co se na něj pořád věšíte, dejte mu chvíli pokoj.“

Šarlot : „My se nemůžeme dohodnout, kterého máme.“

Eli N. (zkušeně) : „ Ale voni jsou stejně všichni stejný.“

 

 

 

Domča k Mathimu : „Tak co s těma holkama uděláme ?“

Mathi : „ Já nevim, To je furt něco.“

Domča : „ Hele, tak si je vyměníme a počkej, jak budou čumět.“

 

 

 

Mathi mě přes několikeré napomenutí neposlechl.

: „Tak Mathi, odpočinek u stolečku.“

Mathi (přichází se smutným výrazem) : „Kamilinko moje milovaná, pusť mě, prosím, hrát.“

 

 

 

Hra na obchod.

Lucka : „ Jé, já koupím tohle.“

Mathi : „ Můžeš. Dáš mi 18 babek.“

 

 

 

Kristý : „ Nejradši chodím po o, protože mi nejde ve školce spát. Ale když mám plyšáka, tak mi to docela jde.“

 

 

 

Po zápisu do ZŠ.

Ráďa : „Nejvíc se mi líbilo, jak mi všichni říkali, že jsem moc šikovnej.“

 

 

 

Mathi přišel ráno s mobilem a fotí mě.

: „ No Mathi, tys mě vyfotil !“

Mathi (dá mi ruku kolem ramen): „Já jsem si tě, Kamilko, vyfotil, aby se mi tobě ve škole nestýskalo.“

Já jsem viditelně dojatá.

Mathi : „ A nebul.“

 

 

 

Na vycházce.

Kuba : „Támhle je husa divoká.“

: „ Mám hlad. Radši bych si dala husu domácí. S knedlíkem a se zelím.“

Kuba : „ Souhlas. Bez zelí. To nemusim.“

 

 

 

Na vycházce.

Ríša : „To je ale hezkej vejlet !“

 

 

 

Kristý : „ Mám jednu babičku a jednu babušu. Babuša se jmenuje Marie a babuší děda Petr.“

Holčička : „Před Vánocema to bylo s taťkou fakt napínavý. Jsme šli do lesa a já a ségra jsme musely sedět na bobku a koukat, jestli nejde myslivec, když taťka řezal ten stromek.“

 

 

 

: „Tys včera , Ráďo, nebyl ve školce, byl jsi doma s taťkou?“

Ráďa : „ Hmm.“

: „Tak to jste měli pánskou jízdu.“

Ráďa : „ Ne. My jsme byli doma.“

 

 

 

Kristý : „ Že se říká, že domácí je lepší než kupovaný ?“

: „Určitě.“

Kristý : „ A vy musíte všechno kupovat, když jste v tom paneláku ?“ I vajíčka ?“

: „Někdy mi domácí vajíčka přinese p.uč.Marcelka a když nemám, tak zaběhnu do Lidlu koupit.“

Kristý (soucitně) : „Chudinko.“

 

 

 

Na vycházce.

Šarlotka : „ Paní učitelko, já vám vezmu tuhle kytičku do školky a vy si jí můžete doma zasadit.“

Adélka : „A nevíš, kde by si jí zasadila ? Asi v obýváku na koberci, ne ?“

 

 

 

Kluci se o něco přou.

Ráďa : „Nééé nééé, tak to nééníí .“

Mathi : „Jo jo. A pak budeš brečet jako želva.“

 

 

 

Na vycházce.

Ríša : „Ten Matěj už je zase jako prase.“

 

 

 

Matěj : „Chtěl bych mít doma tyrantuli, aby mě hlídala.“

 

 

 

: „ Jak se jmenuje taťka, když miminko je štěně a maminka fena ?“

Lucka : „ Fén.“

 

 

 

Eliška N. : „ Můj táta nic pořádnýho na hlavě neumí. Jenom culík.“

 

Kristý : „ Naše kočka, když má koťata, tak se o ně vůbec nestará. Furt někde cajdá.“

 

 

 

Na vycházce si holčičky v hloučku a s hlavami u sebe něco šeptem vyprávějí.

Najednou Laura zakloní hlavu : „ No to si děláš prdel !“

 

 

 

Jazykové činnosti na vycházce s Kristýnkou :

J jako jůspíkingliš

T jako tyvago

O jako olavka

B jako blije

 

 

 

: „ Mathi, co to děláš ?“

Mathi : „ Nakrejvám ploštice.“

: „ A myslíš, že to bude fungovat ?“

Mathi (odměřeně) : „ Jo. Tohle je táta, tohle máma. Už se zapojili. To já vim. Můj táta je myslivec.“

 

 

 

Kluci se baví o počítačových hrách.

Matyáš : „ Hele, když hraješ se srabíkama, tak to frčí jako blázen.“

 

 

 

Ráďa : „ Zase máme koťata. Prodáváme je zdarma.“

 

 

Na vycházce  u rybníka.

Luci : „ Pani učitelko, proč ten kačer pořád honí tu kačku ?“

: „ Asi našla něco dobrého k obědu a on jí to chce vzít.“

Mathi : „ Ale prdlajs ! Von jí honí, protože aby měli mladý.“

 

 

 

Honzík : „Včera jsem taťkovi na pouti vyčistil peněženku. Ale to nevadí. Von má hodně vyděláno.“

 

 

 

Mathi : „Taťka jel na tý motorce tak rychle, že jel rychlostí 100 kinolitrů.“

 

 

 

 

Na vycházce, Dominik se vede se Šarlotkou.

: „ No Domí, Laura si zlomila nohu a ty na ní nemůžeš počkat ? To sis hned našel jinou ?“

Domča : „To já ne !! Vona si našla mě !“

 

 

 

: „Honzíku, chodíte na logopedii ?“

Honzík : „Jo. Jednou jsme tam byli, ale nějak to nefungovalo.“

 

 

 

Na vycházce děti dělaly, co měly od začátku roku zakázané.

: „Teda ale teď jste mě rozzlobili všichni. To už není ani mračík, ale mračoun !“

Mathi : „To teda jo. To je největší mračoun, jakýho jste na nás udělala.

Aby vám to nezůstalo !“

 

 

 

Matěj si na vycházce strká mezi zuby trávu.

Lucka : „A to víš, že to je asi počůraný od pejsků ?“

A to ti jako nevadí, jo ?“

 

 

 

Na vycházce.

: „ Mathi, ty máš úplně mokré boty ! Ty jsi prostě vlezl do té trávy, i když jsem to zakázala. Jak to teď vysvětlím mamce ?“

Mathi : „ Nebojte, pani učitelko, já to s mamkou vyřešim sám.“

 

 

 

Lucka : „ Naší mamce je všechno jedno.“

: „ Ale to snad ne.“

Lucka : „ Jo, je. Vždycky se máme zeptat taťky. On totiž u nás doma rozhoduje.“

 

 

 

Matěj má stržený stroupek na čele.

: „ Co se ti stalo ?“

Jenda : „ To já. Omylem jsem ho kopnul.“

: „ Jak můžeš někoho omylem kopnout do čela ?“

Matěj : „ Mně to neva. To se někdy tak přihodí.“

 

 

 

Mathi : „ Tyhle hodinky jsem dostal od Ježíška. Taťka mi poručil, abych si je přál a já jsem poslech.“

 

 

 

Adélka  k Matějovi : „ Ty musíš přijít k nám. Já tě vezmu k taťčí dílně, abys věděl, jak vypadá špona.“

 

 

 

: „ Mathi, ty sis pokreslil ruku fixem ?“

Mathi : „ Jo, taťkovi jí taky pokreslili spolužáci v práci.“

 

 

 

Matěj : „ Já jsem úplně po taťkovi. Dělám práci jako on, plivu jako on…

My furt pracujeme. Natálka se koupe v bazénu, mamka se opaluje, opaluje, opaluje a my

s taťkou makáme.“

 

 

 

Mathi : „ Co to mám tady pod nosem ?“

: „ Ukaž ? To nic není, jen pupínek.“

Mathi : „ Jo ? Není to beďar ?“

 

 

 

Na vycházce v lese volá Šarlotka : „ Pani učitelkó !“

: „ Anó ?“

Šarlotka : „ Tady u cesty leží ňákej průjem.“

 

 

 

Děti si hrají na farmu.

: „ No počkej, Mathi, to nemyslíš vážně. Tys vysypal všechny ty kostky na hromadu a jdeš klidně pryč ?“

Mathi : „ Jo. To je žrádlo pro prasata.“

 

 

 

Na vycházce. Kluci se domluvili, nasbírali šneky a šermují mi s nimi před očima.

Já pištím.

Ráďa (šťastně) : „ Jo, to je hustý, ta teda umí zapištět !“

 

 

 

 

Jindy totéž, kluci se domlouvají, ale holčičky se mě zastávají :

„ Neukazujte to tý Kamilce, vždyť víte, že je z paneláku.“

 

 

 

 

                CO  JSEM  SE  LETOS  DOZVĚDĚLA         2013 – 2014

 

Já : A kde jste byli o prázdninách na výletě ?

Jony : No, nevím to přesně. Ale jeli jsme přiměřeně daleko, aby to bylo za slušnou cenu.

 

Péťa : Pani učitelko, jak se jmenuje ten pán od Ježíška ?

Já : Myslíš Josef ?

Péťa : No. Tak to je můj taťka.

 

Domča Š. : My budeme mít MOŽNÁ miminka. Protože jestli se Beruška skamarádí s tim psem. Ale my to eště nevíme, protože teď byla nasraná a furt se schovávala.

 

Natál C. : Já mám nový boty a mám z nich puchýř, takže mám u dvouch nohúch náplast.

 

Kuba M. : Tak se mi zdá, že paní Plíhalová dnes pracuje obzvlášť pomalu.

 

Péťa zkouší moje brýle, já napomínám, že si zkazí oči.

Jony : Ano. Protože brýle jsou jen pro ty starší lidi.

 

Já : Ty nemáš mikinu ?

Kuba M. : Ne. Voni mi jí nedávaj.

Já : No Kubo, kdo voni ?

Kuba (otráveně) : Tak rodičové, noooo.

 

Hádka

Péťa : Jo jo !  To bylo v  zogolický v Praze ! Narodilo se tam malý vlíče !

 

Domča Ř. : Náhodou, Adam s Evou se narodili první a Josef s Marií druhý.

 

 

Já : Které zvíře ještě žije v lese ?

Ondra : Sova pálivá.

 

Anička Č : Pani učitelko, kluci nás chtěj líbat a já to mám zakázaný ! Mamka říkala, že se můžu líbat, až budu velká.

 

Hra Tik – tak – bum

Děti si vytáhly kartu „V lednici“ a mají vyjmenovat, co všechno se tam dává.

Domča : mléko

Péťa : máslo

Natálka C. : Rybičky. Takový ty v kompotu.

 

Já  : Lindo, tys mě vůbec neposlouchala. Jak to, že máš ten obrázek nalepený v rohu a ne tak, jak jsem řekla ?

Linda : Protože jste to řekla pozdě.

 

Péťa :  Od zoubkový víly jsem dostal stovku a trndy vajíčko.

 

U obrázku

Já : …a víte, jak se jmenují ty sloupky kolem silnice ?

Štěpán : Svodidla

Vojta N. ( pro sebe ) : No a do těch právě nabourala mamka.

 

Šíma : Včera jsme byli s taťkou sami doma, protože mamka jela s holkama do kina.

 

Kuba M. : Já, když zlobim, tak mi mamka dá na prdel a taťka mi dá kázání, že musim sníst, co mi nechutná.

 

Já : P jako psaní, půl, počty, panenka…

Štěpán : Prrrdel…

 

 

Domča Ř. ( na vycházce ) : A máte doma Déčko a Smíchov ?

Kuba M. : Ne. My máme doma Dobříčkov.

 

Míša : Já jsem měl k snídani mutelu s houskem.

 

Co se vám dnes líbilo ve školce ?

Naty C. : Mně se líbilo, jak jste vyhrála na klavír.

Vojta V. : Mně se líbilo, jak jsme cvičili a vy jste měla na hlavě ten kokrhéééél.

 

Vojta N. : Jsem vám přines kaštan, kdybyste chtěla mít na zahradě kaštanovník.

 

Naty C. : Mamka říkala, že tahle čepice je sváteční a že si ji v žádném případě nesmím ušpiňovat.

 

Naty S. běhá na vycházce kolem Vojty V. a pokřikuje na něj.

Vojta : Ježiš, ty jsi hlučná.

 

Štěpí : Jsem drak a chrním oheň.

 

Lotka : Mám kašel, chrchel a rýmu.

Já : A jaký je v tom rozdíl ?

Lotka : Kašel je menší a chrchel, to už je pořádný.

 

Při cvičení

Já : Postavte se rovně, zastrčte napucnutá bříška…

Péťa (vystoupí z řady, jemně mě píchne ukazováčkem do břicha ) : Koukám, taky máte dneska napucnutý.

 

Vojta V. : Děda mi dal časopisy o traktorůch a tatrůch.

 

P. Plíhalová : No, Domčo, to mi nedělej, ty jdeš po o !

Domča Ř. : Já musim. Marťa je nemocnej, tak já ho mám zabavit.

Domča se drží za hlavu

Já : Co se děje Domčo ?

Domča Ř. : Bolí mě mozek.

 

Já : Co jste dělali o víkendu ?

Domča : V sobotu jsem blil a v neděli hrál na počítači.

 

Adri (způsobně ) : Na klouzačce jsme našli mrtvou včelu. Vypadá to, že zahynula.

 

P. Plíhalová : Kolik chceš, Kubo, knedlíků ?

Kuba M. : Tři. Většinou mi to doma nedávaj – jeden nebo dva.

 

Kuba M. : Moje mamka je strašně chytrá. Ta ví skoro úplně všecko.

Ondra : Moje mamka je strašně chytrá na králíky.

Já : Co to znamená ?

Ondra : Že pozná, že má králičí mamka v bříšku miminka. A to taťka teda vůůůbec neumí.

 

Péťa : Jednou, až budu velkej, to by mě teda zajímalo, jakou budu mít ženskou.

 

Co dělají rodiče v práci ?

-          mamka dělá asistentku. Sedí a kouká

-          taťka je vedoucí a velí lidem

-          taťka sedí v kanceláři a hlídá tam ty lidi

-          mamka prodává v PENNY nákup

-          taťka vydělává prachy. Když příjde do práce, pustí počítač a hraje hry

 

Ondra :  Mamka mi ukazovala fotky, jak byli naši v moři, když jsem ještě nebyl na světě. Taťka tam má úplně strašně splasklý nohy.

Já : Čím to bude ?

Ondra : Nooooo, buď je to tim, že je taťka tak jako trochu starší než já. Nebo ho mamka vykrmila.

 

 

Linda : My jsme byli na dovolený !

Já : A kde jste byli ?

Linda : Až za první republikou !

 

Ž jako :

Domča Ř : Žiteto

Já : Copak to je ?

Domča : To je přece takový obilí

Š jako švihák

Štěpán : No a to jsem já !

 

 

                   

 

Zapsala Kamila Marešová